Matyáš si při pádu z kola zlomil hrudní obratel. O čtyři měsíce později se nominoval na mistrovství světa

Matyáš závodí na kole na krátkých a velmi náročných tratích. Prudká stoupání, ostré zatáčky, technické sjezdy a vysoká rychlost.

Když za mnou v květnu přišel, byl po vážném pádu z kola, při kterém si zlomil hrudní obratel.

Jeho cíl byl jasný: co nejdříve se bezpečně vrátit na kolo. A nejen se vrátit. Chtěl být ještě lepší než před zraněním.

O čtyři měsíce později se nominoval na mistrovství světa. Aby to dokázal, musel úplně změnit způsob, jakým do té doby se svým tělem pracoval.

 vyžadují nejen silné nohy, ale také stabilní trup, rychlé reakce, dobrou koordinaci a schopnost udržet tělo pod kontrolou i v krajních situacích

Roky trénoval, ale jeho tělu chyběl funkční základ

Matyáš se připravoval pod vedením trenérů a měl za sebou roky intenzivního tréninku. Na kole trávil obrovské množství času a k tomu absolvoval silovou přípravu.

Problém byl v tom, že jeho trénink byl příliš jednostranný.

Velká část posilování se zaměřovala převážně na stehna. Ta byla silná a dokázala vyprodukovat vysoký výkon, ale zbytek těla s nimi nedokázal dostatečně spolupracovat. Chyběla mu stabilita trupu, práce s dechem, opora v horní části těla i kvalitní provedení základních pohybových vzorců.

Měl tak výkonný motor (nohy), jenže konstrukce, která měla tento výkon přenášet a udržet pod kontrolou, nebyla dostatečně stabilní.

Silné nohy na kole nestačí

Mnoho cyklistů si myslí, že pro lepší výkon potřebují především silnější stehna a více času v sedle. Jenže čím náročnější a techničtější jízda je, tím více jezdec potřebuje celé tělo.

Trup musí stabilizovat páteř a přenášet sílu mezi nohama a horní částí těla. Lopatky, ramena a paže pomáhají kontrolovat řídítka. Dech ovlivňuje napětí, stabilitu i schopnost pracovat ve vysoké intenzitě. Kyčle a chodidla musí být schopné nejen vytvořit sílu, ale také ji přesně dávkovat.

Pokud tyto části nepracují společně, tělo si začne pomáhat jinak. Některá místa přetěžuje a jiná téměř nepoužívá.

To byl také Matyášův případ. Na kole dokázal podat obrovský výkon, ale neuměl vytvořit dostatečnou oporu pro páteř a tělo celkově stabilizovat.

Začali jsme od úplných základů

Matyáš se chtěl vrátit k závodění co nejrychleji. Aby to ale bylo možné, museli jsme se vrátit k úplným pohybovým základům, které mu doteď chyběly.

Učil se správně stát, dýchat, vytvořit oporu ve středu těla a pracovat s pánví, páteří a lopatkami. Prošli jsme základní pohybové vzorce a upravili techniku cviků, které už znal, ale prováděl je způsobem, který jeho tělu neposkytoval potřebnou stabilitu.

Na začátku jsme neřešili, kolik zvedne nebo jak dlouho vydrží. Cílem bylo, aby dokázal pohyb skutečně kontrolovat.

Teprve když jeho tělo zvládalo základy, mohli jsme postupně přidávat náročnější cviky, vyšší zátěž a zaměřit se na to, co potřebuje při jízdě na kole.

Potřeboval zpevnit celé tělo, ne jen stehna

Na technické trati se podmínky mění během zlomku sekundy. Jezdec brzdí, přenáší váhu, reaguje na terén, absorbuje nárazy a okamžitě znovu vytváří sílu. Pokud trup nedrží a jednotlivé části těla nespolupracují, samotná síla nohou nestačí. A nezachrání to ani samotné posílení břicha.

Matyáš potřeboval umět zapojit všechny potřebné části těla současně a vytvářet stabilitu v náročných podmínkách.

Postupně se jeho záda napřimovala, trup získával větší stabilitu a základní cviky začal provádět s mnohem lepší kontrolou. Sílu už nevytvářel pouze stehny. Dokázal ji lépe přenést celým tělem a využít také na kole.

Za čtyři měsíce zpět mezi nejlepšími

Jen čtyři měsíce po zlomenině hrudního obratle se Matyáš nominoval na mistrovství světa.

To ale neznamená, že jsme jeho návrat uspěchali. Právě naopak. Mohli jsme postupovat relativně rychle proto, že jsme nepřeskakovali jednotlivé kroky a zátěž přidávali podle toho, co jeho tělo skutečně zvládalo.

Velkou výhodou byla také Matyášova psychika. Má neskutečně dobře nastavenou hlavu, dokáže pracovat pod tlakem a nezhroutí se ve chvíli, kdy něco nejde okamžitě podle plánu. Umí přijmout zpětnou vazbu, soustředit se na úkol a po neúspěchu pokračovat dál.

V závodním sportu je to obrovská výhoda.

Jeho největší úkol? Dělat méně

Matyáš je závodník. Je zvyklý překonávat se, snášet nepohodlí a posouvat své hranice. Přesně tyto vlastnosti ho dostaly mezi výborné jezdce.

Zároveň se ale musel naučit, že ne každý den je vhodný pro překonávání rekordů.

Když tělo nestihne zátěž zpracovat, další tvrdý trénink už nepřináší lepší výkon. Pouze prohlubuje únavu, zhoršuje techniku a zvyšuje riziko dalšího přetížení nebo zranění.

Potřeboval se proto naučit včas ubrat. Vnímat, kdy má dostatek energie na kvalitní výkon a kdy potřebuje lehčí trénink, kompenzaci nebo odpočinek. Přestat posuzovat každý trénink jen podle čísel a začít sledovat také to, jak se tělo skutečně cítí a jakou zátěž dokáže kvalitně zvládnout.

Výkon nevzniká pouze při tréninku

Společně jsme upravili také Matyášovo jídlo a režim během dne. Nestačilo dobře trénovat, pokud tělo následně nedostalo dostatek energie a prostoru pro regeneraci.

Postupně začal lépe propojovat trénink, jídlo, spánek, kompenzaci a odpočinek. Získal tak komplexní systém, který podporoval jeho výkon.

Právě tento systém mu umožňuje posouvat se dál bez toho, aby své tělo při každém tréninku pouze vyčerpal.

Téměř ve čtyřiceti stále poráží mladší závodníky

Matyáš už není dvacetiletý závodník. Blíží se ke čtyřicítce, přesto se dál zlepšuje a dokáže porazit podstatně mladší soupeře.

Posouvá se proto, že dnes svému tělu mnohem lépe rozumí.

Matyáš se po úrazu nevrátil ke stejnému tělu a stejnému způsobu tréninku.

Jeho záda a celý trup jsou stabilnější a pevnější. Skolióza ho při pohybu a závodění výrazně neomezuje. Lépe pracuje s dechem, technikou pohybu i rozložením zátěže a má systém, který mu umožňuje dlouhodobě trénovat na vysoké úrovni.

Jeho příběh ukazuje, že samotný talent, silné nohy a obrovská vůle nestačí. Pokud chce sportovec podávat vysoký výkon dlouhodobě, potřebuje také stabilní tělo, kvalitní techniku, dostatek energie a schopnost rozlišovat mezi tréninkem, který ho posouvá, a tréninkem, který ho pouze vyčerpává.