Tři měsíce po plastice předního křížového vazu znovu běhal

Filip hraje fotbal a ozval se mi na doporučení před svou plánovanou operací předního křížového svalu. Chtěl vědět, co může udělat pro to, aby se co nejrychleji vrátil do běžného života a později znovu hrál fotbal.

Dne 3. března podstoupil plastiku předního křížového vazu. O pouhých osmnáct dní později jsme se poprvé setkali a začali společně pracovat na jeho zotavení.

Rychlý návrat neznamená všechno uspěchat

Po plastice předního křížového vazu je koleno oteklé, bolí, člověk kulhá a přenáší většinu váhy na zdravou nohu. To je po operaci normální.

Problém může nastat ve chvíli, kdy se člověk začne zapojování operované nohy dlouhodobě vyhýbat a čeká, až se koleno samo vrátí do původního stavu. Tělo si mezitím zvyká na kulhání, operovaná noha ztrácí sílu a návrat se zbytečně prodlužuje.

Rychlá rehabilitace neznamená koleno přetlačovat nebo přeskakovat důležité fáze hojení. Znamená začít včas a dělat správné věci ve správném pořadí.

A přesně tak jsme postupovali s Filipem.

18 dní po operaci: začali jsme pracovat s kolenem i celou nohou

Při prvním setkání jsme se zaměřili na rozhýbání kolene, otok, bolest a práci s jizvou. Filip se potřeboval naučit operovanou nohu začít pomalu používat, postupně ji zatěžovat a nebát se pohybu.

Nepracovali jsme ale pouze s kolenem. Rozhýbávali jsme prsty, pracovali s ploskou chodidla a obnovovali oporu celé nohy. Postupně jsme zapojovali lýtko, stehno, hýždě, pánev i střed těla.

Koleno totiž nefunguje samo. Potřebuje oporu chodidla, sílu celé nohy a trupu, který dokáže tělo při pohybu stabilizovat. Proto jsme od začátku pracovali s celým tělem.

Filip po operaci nenosil ortézu

Doporučila jsem Filipovi, aby ji odložil, a stejně se vyjádřil i jeho operatér.

V jeho konkrétním případě jsme chtěli, aby nohu začal postupně používat a nespoléhal se na vnější oporu. Potřeboval znovu zapojit svaly, vnímat postavení nohy a učit se koleno kontrolovat vlastním tělem.

Tento postup není univerzálním návodem pro každého člověka po plastice předního křížového vazu. Záleží na provedené operaci, stavu kolene a případných dalších poraněních. U Filipa jsme takto postupovat mohli a fungovalo to velmi dobře.

Bez každodenní práce by to nešlo

Naše společná setkání byla pouze jednou částí rehabilitace. Filip pravidelně cvičil také doma.

Nečekal, že ho jednou týdně někdo „opraví“ a vzal to do svých rukou. Pracoval s jizvou, rozhýbával koleno, hýbal prsty, zatěžoval chodidlo a postupně zapojoval celou nohu.

Dělal přesně to, co měl, a nesnažil se jednotlivé fáze přeskočit. Nebál se koleno používat, ale zároveň respektoval stanovený postup a nedělal věci, na které koleno ještě nebylo připravené.

37 dní po operaci: znovu jsme se učili chodit

Přibližně pět týdnů po operaci jsme se začali intenzivně věnovat chůzi. Byl čas přestat se vyhýbat operované noze a znovu na ni přenášet váhu. Učili jsme se správně použít chodidlo, zapojit nohu a projít krokem bez zbytečného uhýbání na zdravou stranu.

Nestačilo Filipovi říct: „Nekulhej.“

Potřeboval pochopit, proč kulhá, co při chůzi nefunguje a jak jednotlivé části těla znovu zapojit. Jeho chůze se postupně rychle zlepšovala a operovanou nohu dokázal zatížit čím dál víc.

Nejdříve vrátit pohyb, potom získat sílu

Jakmile Filip získával zpět rozsah kolene a dokázal nohu lépe zatížit, začali jsme přidávat posilování.

Pracovali jsme se stehny, hýžděmi, lýtkem, chodidlem, pánví i středem těla. Nestačilo pouze posílit svaly kolem kolene. Potřebovali jsme, aby celé tělo znovu spolupracovalo a dokázalo operovanou nohu stabilizovat při chůzi, běhu a později také při fotbalu.

Jednotlivé kroky měly své pořadí:

• Nejdříve rozhýbat koleno.

• Potom obnovit oporu a pohyb.

• Následně přidat sílu.

• A teprve potom zvyšovat rychlost a náročnost.

2 měsíce po operaci: Filip si dokázal kleknout a plně ohnout koleno

Normálně chodil, začal jezdit na kole a postupně přidával také běh. Koleno už bylo stabilizované a nemusel se o něj při každém pohybu bát. Mohl ho zatížit, ohnout a používat při běžném pohybu bez výrazných obtíží.

Rehabilitace tím samozřejmě nekončila. Dál jsme pracovali na síle, stabilitě a přípravě těla na větší zátěž. Měli jsme ale vytvořený základ, na kterém se dalo stavět.

3 měsíce po operaci: Filip bez problému běhal

Chůze, jízda na kole a běh už Filipovi nedělaly žádný problém.

Nebyla to náhoda ani zázrak, ale promyšlený plán a Filipova disciplína. Začali jsme osmnáct dní po operaci, Filip s tělem pravidelně pracoval doma a jednotlivé kroky na sebe navazovaly. Nic jsme nedělali pouze proto, že podle kalendáře uplynul určitý počet týdnů. Vždy jsme vycházeli z toho, co už Filip v danou chvíli zvládal.

Jeho hlavním cílem byl ale návrat k fotbalu. A tam nestačí jen běžet rovně. Potřeboval proto dál pracovat na síle, stabilitě a pohybech, které při fotbalu skutečně používá.

6 měsíců po operaci: Filip znovu nastoupil do zápasu

Půl roku od plastiky předního křížového vazu se Filip k fotbalu vrátil naplno.

Rychle neznamená bezhlavě

Rozhodující bylo, že jsme začali včas, postupovali krok za krokem a Filip pravidelně cvičil i mimo naše společná setkání.

Koleno jsme nepřetlačovali, ale ani jsme operovanou nohu nenechali zbytečně zahálet.

Díky tomu Filip během tří měsíců znovu chodil, běhal a jezdil na kole. O další tři měsíce později se vrátil také na fotbalové hřiště.

Operace vytvořila podmínky pro hojení kolene. Pravidelná a správně vedená práce mu umožnila vrátit se zpět do běžného života i ke sportu.